Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odpovědnost manažerů za podání insolvenčního návrhu

1. 4. 2012

 Dnem 31.12.2011 skončilo dočasné zmírnění povinnosti k podání insolvenčního návrhu nastavené zák. č. 217/2009 Sb. Od 1. ledna 2012 dopadá na manažery společnosti nepřenosná povinnost podat insolvenční návrh i v případě skrytého - nikoli tedy pouze zjevného - úpadku podnikatele, u něhož působí na manažerské pozici.

Kdy jde o skrytý úpadek? V případě, že souhrn všech splatných i nesplatných závazků podnikatele převýší hodnotu jeho majetku. Skrytá úpadek nastává, je-li podnikatel předlužen, nikoli až v době, kdy je již podnikatel v platební neschopnosti. Porušení povinnosti manažera má dopad do oblasti občansko i trestněprávní, Pokud manažer po 1. lednu 2012 nepodá včas insolvenční návrh, odpovídá věřitelům za škodu či jinou újmu, kterou jim tím způsobí a musí věřitelům uhradit to, co již není schopen zaplatit úpadce.

Ust. §99 insolvenčního zákona přenáší důkazní břemeno na manažera - plně odpovídá věřitelům, pokud neprokáže, že okamžik podání návrhu neměl vliv na míru uspokojení pohledávky věřitele v průběhu insolvenčního řízení, či objektivní okolnosti mu znemožnily návrh podat neprodleně poté, co se dozvěděl o úpadku osoby, za kterou ze zákona jedná.

Je samozřejmostí, že zákon spojuje účinky vylučující odpovědnost manažera pouze s včasným a řádně podaným, tedy nikoli odmítnutým návrhem.

Dbejte o přesné a podrobné zápisy z porad společnosti a při péči řádného hospodáře rozpoznaný stav bez průtahů řešte účinnými zákonnými prostředky se statutárními orgány společnosti.

Poslední technická novela obchodního zákoníku

Dne 29.11.2011 vyšel ve Sbírce listin nenápadný zákon č. 351/2011 Sb., jeho účinnost byla nastavena k 1.1.2012. Je pravděpodobně poslední technickou novelou do 31.12.2013 stále účinného obchodního zákoníku. Přinesl několik zásadních změn:
- rodné číslo fyzických osob se sice nadále zapisuje do obchodního rejstříku, neuvádí se však ve výpisu z obchodního rejstříku, ani se nezveřejňuje v Obchodním věstníku. Jsou-li však listiny zakládané do Sbírky listin vyhotoveny s rodným číslem, rodné číslo se ve Sbírce listin objeví.

- nově se do obchodního rejstříku nezakládají podpisové vzory statutárních orgánů a vedoucího organizační složky a smlouvy o rozdělení příjmů z podnikání. Rejstříkové soudy jsou povinny na žádost toho, koho se to týká, tyto listiny odstranit, pokud byly založeny do Sbírky listin před dnem 1.1.2012.

- přibylo nenápadné ustanovení §66d – Pověření obchodním vedením. Po deseti letech, kdy byly pracovní smlouvy vedoucích zaměstnanců - generálních ředitelů, ředitelů, apod, kteří byli zároveň statutárními orgány či členy statutárních orgánů u téhož podnikatele, zprvu shledány Nejvyšším soudem absolutně neplatnými, přes období zmírnění absolutní neplatnosti těchto pracovních smluv pouze na neplatnost relativní, toto ustanovení konečně přináší vedoucím zaměstnancům určitou jistotu, i když není schopno narovnat období předchozí. Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Odst. 3) zmíněného ust. § 66d pak stanoví, že mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje v případě kapitálových společností valná hromada.
- novelizované ust. § 386 odst. 1 ObchZ odstraňuje na krátké dva roky nejistotu týkající se možnosti smluvního omezení náhrady škody, neboť stanoví, že ve vztazích upravených obchodním zákoníkem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit. Tento čitelný a jasný stav bude prolomen od účinnosti nového občanského zákoníku, od 1.1.2014, neboť jeho ustanovení § 2898 stanoví toto: Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát. Občanský zákoník bude dopadat i na obchodní vztahy. Bude jistě zajímavé sledovat vývoj judikatury k otázce slabší strany v obchodních vztazích.

Je otazné, zda číslem této nenápadné novely obchodního zákoníku si Sbírka zákonů nezalaškovala, neboť nese č. 351/2011 Sb., což je přesmyčka číslic dvacet let účinného zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku. Možná stejný smysl pro humor čísel projevila Sbírka zákonů i s číslem nového občanského zákoníku, jenž nese číslo 89/2012 Sb. tímto zákonem a novým zákonem o obchodních společnostech se budeme zabývat v dalším občasníku.

Prosím zvažte, zda ve Sbírce listin obchodního rejstříku nadále ponecháte podpisové vzory statutárních orgánů Vaší společnosti.

Zkontrolujte si prosím, zda statutární orgán, či člen statutárního orgánu, který je ve vaší společnosti zaměstnán jako vedoucí zaměstnanec, má řádně valnou hromadou odsouhlasenou mzdu. Ač se jedná o ustanovení obchodního zákoníku, způsobuje neplatost úkonu s přesahem do pracovního práva, a stane se tak pravděpobně v brzké době předmětem zájmu inpekcí práce.


Tři měsíce od účinnosti velké novely zákoníku práce

Nezapomeňme na znění této novely účinné od 1.1.2012 při uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou (max. 3x na 3 roky, 3 roky přetržka); při uzavírání konkurenčních doložek (mohou být nově uzavřeny i v průběhu zkušební doby); při stanovení délky zkušební doby (nesmí překročit polovinu sjednané doby určité, u manažerů může dosáhnout až dělky 6 měsíců); při výplatě odstupného; při sjednávání a proplácení práce přesčas (je-li mzda součástí pracovní smlouvy, lze se zaměstnancem dohodnout, že jeho mzda již obsahuje odměnu za práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně, maximálně však 8 hodin v jednom týdnu, u manažéra až 416 hodin ročně). Novela stanovila i maximální jednotnou délku pracovní doby, a to na 12 hodin.

Dohody o pracích konaných mimopracovní poměr lze nově sjednávat až na 300 hodin ročně, překročí-li odměna z dohody částku 10.000,- Kč měsíčně, odměna je kromě daně z příjmu zatížena i odvodem na sociální a zdravotní pojištění.

Švarcsystém je od 1.1.2012 na straně švarczaměstnavatele trestán pokutou až 10.000.000,- Kč , ma místě švarczaměstnance pokutou až 100.000,- Kč. Zaměstnanec nemůže mít dvě pravidelná pracoviště, ani dvě smlouvy na tutéž funkci s různými místy výkonu práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud se chcete vrátit k některým institutům podrobněji, nahlédněte prosím do našeho listopadového občasníku.

Nepřehlédněte

Nález II. ÚS 3518/11 ze dne 10.1.2012: ústavní soud rozhodl, že podání do datové schránky soudu bylo doručeno včas, jestliže bylo do datové schránky soudu doručeno ve lhůtě, a to bez ohledu na fakt až pozdějšího přihlášení se státního orgánu do své datové schránky. Závěry tohoto nálezu lze vztáhnout na doručování všem státním orgánům.

vyhl. ministerstva financí č. 383/2010 Sb. o kolkových známkách ukončila platnost starých kolkových známek, na které jsme byli zvyklí od 1.11.1993, dnem 31.12.2011. Výměna neplatných kolků je možná na poštách, které naleznete na tomto linku:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ministerstvo_financi_67762.html
novela zákona o zaměstnosti zákona č.1/2012 Sb., přinesla ode dne 5.1.2012 povinnost zaměstnavatele hlásit nástup do zaměstnání cizinců, u kterých je vyžadováno povolení k práci, avšak i těch, kteří pracují na základě smluvního vyslání. Do 4.4.2012 musí být dohlášeni ti cizinci, kteří u zaměstnavatele pracovali již před 5.1.2012! Zaměstnavatel je povinen uchovávat dokumenty týkající se zaměstnání cizince tři roky po ukončneí zaměstnání. Potřebný formulář je přiložen k tomuto e-mailu.